Mňoukající šlechtic

Řeč je o kočce. Konkrétně o plemenu Britské kočky.  Za historií tohoto kočičího šperku se musíme vydat do 19. století. Pro šlechtění se začali používat statné  a zavalité domácí kočky s plyšovým hustým kožichem, které se křížili s perskou kočkou. Pro docílení lepší stavby těla a barevné různorodosti.

Z počátku byla chována britská kočka jen s modrou barvou. Ta byla žádána nejvíce. Tomu je tak ostatně i dodnes. Tyto šlechtičny se však mohou pyšnit i barvou bílou, černou či krémovou. Jsou ale  i s kožíškem lila, barvy čokolády, či bikolor a trikolor. Neméně krásny a zajímavý je tento kočičí medvídek se stříbrnou srstí  a nebo  s kresbou tabby. Pravidlem u tohoto plemena je, že třeba oči musí být měděné,nebo oranžové bez stop zelené barvy. Je to věda, ale to s každým šlechticem.

A pojmenováním medvídek je na místě. Charakterizuje jejich tvar hlavy a těla. S rozlíceným medvědem však nemá toto plemeno nic společného. Nehledejme dravce jdoucího po záclonách. Spíše distinguovanou dámu s vyrovnanou a příjemnou povahou. Víc se však dočtete na stránkách svetemzvirat.cojevakci.cz.

Jak jsem již zmínil, kočky tohoto plemene jsou vyrovnané a příjemné.  V dospělosti nevyžadují tolik pozornosti jako koťata. Protože jsou dobromyslná, není problém, vyjít s každým členem rodiny a zejména i s dětmi. Předpokladem je, aby kotě od malička vyrůstalo v rodině ve společnosti lidí.

A když je řeč o povaze britské kočky, tak musím ještě podotknout, že pro ni není problém vydržet bez páníčka celý víkend. Jí samota nevadí. O to víc se můžete připravit na vřelejší uvítání. A máte-li již psa, či jiného domácího mazlíka, není sebemenší problém. Dokáže se totiž sžít s ostatními zvířaty. Ovšem je to aristokrat, tak si sama nastaví hranice společného soužití. Zaujal Vás kočičí medvídek s příjemnou povahou? Nebo nedokážete si představit jak vypadá ? Tak si o britské kočce přečtěte na svetemzvirat.cojevakci.cz a podívejte se na ni v celé její kráse.