Pod vlivem reklamy

Pan Radana byl osobou poněkud labilní, snadno manipulovatelnou. A je tak nasnadě, že podléhal reklamě více, než bylo zdrávo.

A protože podléhal reklamě, ale pod vlivem alkoholu či jiných psychotropních látek naopak nebýval nikdy, pořídil si jednoho dne své první auto. Nemohl si ho nepořídit, když bylo podle televizní reklamy právě tak úžasně zlevněné. Tak levné, jako nikdy předtím a údajně už ani nikdy v budoucnu.

Pak si k němu ale přikoupil i auto druhé. To levné nebylo, bylo však „in“. Kdo prý podle reklamy neměl toto auto, jako by nebyl, takový prý snad ani nemohl na ulici, aby neměl ostudu.

Zakrátko následovala koupě vozu třetího. Protože tento měl mimořádnou, ba přímo úžasnou výbavu, jakou si prý pan Radana nemohl odepřít. A on si ji tudíž neodepřel.

Pak si koupil auto čtvrté, jež oplývalo mnoha bezpečnostními prvky a bylo tudíž největší zárukou, že se těm uvnitř nic nestane. A nemohl ho přece nekoupit, když s sebou často vozíval své děti!

Pak koupil auto páté, protože toto bylo zcela nenáročné a s minimální spotřebou. A v dnešní době, kdy se pohonné hmoty div nevyvažují zlatem, přece takový úsporný model mít musel. Říkala reklama…

Pak si pořídil auto s pohonem na všechna čtyři kola, protože jeden nikdy neví, nebude-li muset z města vyjet někam do venkovské divočiny, následovala koupě hybridu, protože není dobře, je-li člověk odkázán jen na jedinou pohonnou hmotu. Pořídil si i menší dodávku, protože co kdyby potřeboval někam odvézt něco objemnějšího, pořídil si dokonce i elektromobil, jenž je prý hudbou budoucnosti.

Svými auty tak zakrátko zaplnil celé parkoviště před domem. A pak si teprve něco uvědomil.

Uvědomil si, že vlastně vůbec nemá řidičský průkaz. Že jsou jeho auta odsouzena k tomu, aby na ulici mokla a rezivěla.

Ale nakonec nalezl spásu. Spásu ve formě autoškoly. A díky této se tak investice do vozidel nakonec nestala zbytečnou. Navštivte i vy autoškolu Kralupy!