Lidová moudrost 4. – Čím hloupější sedlák, tím větší brambory

V restituci získal ohromné lány a ještě nějaký ten majetek navrch. A protože vždy lnul k venkovu, rozhodl se na stará kolena farmařit. Tedy stát se tím, komu se dříve říkalo kulak. Jenže to víte. Nebyl už dávno mlád a bylo zřejmé, že už na to sám nestačí. Že bude potřebovat nějaké ty zaměstnance, kteří by mu pomohli s orbou, vláčením, setím a sázením, hnojením, postřikem, sklizní a dalšími zemědělskými pracemi. A tak uspořádal konkurs.

Zájemců o práci se mu tu sešlo dost a dost. Protože to víte, venkov pracovními příležitostmi neoplývá, nezaměstnanost je velká a komu by se chtělo složitě dojíždět za prací do města nebo doma sedět na podpoře…

Promluvil si s prvním uchazečem. Byl to zemědělský inženýr s dlouholetou praxí. Ovšem jakkoliv se zdál být dobrým zaměstnancem, něco na něm nevyhovovalo. Bohužel.

Přišel druhý adept, středoškolsky vzdělaný chlap jako hora, který dokázal obsluhovat všechnu zemědělskou techniku, od sekačky na trávu přes traktor a mlátičku až po kombajn. Ale ani ten se budoucímu zaměstnavateli nejevil být tím pravým.

Přišel třetí. Absolvent toliko základní školy, který uměl vyhánět dobytek na pastvu a kydat hnůj. Nic víc. Jenže co s takovým? Ani ten nebyl ten pravý.

A pak přišel místní blázen. Neuměl nic. Nejen co se zemědělských prací týká. Dokonce ani podepsat se neuměl. Přesto s ním ale náš kulak pracovní smlouvu podepsal. Protože věřil na lidovou moudrost.

Moudrost, která praví, že „čím hloupější sedlák, tím větší brambory“…