Jak alkohol ovlivňuje tělo a proč může být nebezpečný?

Alkohol je v naší společnosti běžnou součástí oslav, večírků a různých společenských událostí. Lidé ho konzumují pro jeho schopnost zlepšit náladu, uvolnit stres a navodit pocit euforie. Jeho účinky však sahají mnohem dál než jen k dočasné radosti. Alkohol má zásadní dopad na celé tělo – od negativního ovlivnění trávicí soustavy, přes narušení hormonální rovnováhy až po poškození nervového systému.

Každoroční akce „suchý únor“, do níž se zapojuje přibližně 13 % dospělé české populace, je ideální příležitostí, jak si uvědomit vliv alkoholu na organismus. Jaké procesy se v těle po jeho konzumaci odehrávají? Proč genetika hraje důležitou roli v tom, jak na alkohol reagujeme? A jaké zdravotní benefity může přinést jeho omezení nebo úplná abstinence?

Alkohol a jeho vliv na mozek a nervový systém

Přestože je alkohol vnímán jako běžná součást společenského života, jeho vliv na lidský organismus nelze podceňovat. Již několik skleniček může způsobit značnou zátěž pro tělo. Po požití alkoholu dochází v játrech k jeho přeměně na acetaldehyd – vysoce toxickou látku, která poškozuje buňky, způsobuje oxidační stres a záněty. Tento proces výrazně ovlivňuje činnost centrální nervové soustavy.

Alkohol posiluje účinek neurotransmiteru GABA, který tlumí mozkovou aktivitu, a zároveň snižuje funkci glutamátu – klíčového prvku v regulaci myšlení, nálady a motorických funkcí. Výsledkem je zpomalené myšlení, změna chování a snížená koordinace pohybů. Tyto účinky jsou individuální a závisí na genetických predispozicích, tělesné hmotnosti i tom, zda člověk před konzumací alkoholu jedl.

Stav opilosti se obvykle objevuje při koncentraci alkoholu v krvi mezi 0,3 až 1,2 promile, přičemž vyšší hodnoty vedou k nebezpečným poruchám vědomí, orientace i schopnosti rozhodování. Dlouhodobé nadměrné pití může vést k trvalému poškození mozkových funkcí a zvýšenému riziku neurodegenerativních onemocnění, jako je například demence.

Játra, hormony a střevní mikrobiom pod tlakem

Játra jsou hlavním orgánem, který se podílí na odbourávání alkoholu. Pravidelná konzumace této látky je však značně zatěžuje a může vést k vážným zdravotním komplikacím, včetně zánětů a cirhózy jater. Kromě toho alkohol ovlivňuje i produkci hormonů, zejména testosteronu a estrogenu, což může mít negativní dopad na metabolismus, regeneraci tkání a celkovou hormonální rovnováhu.

Další oblastí, která je výrazně postižena konzumací alkoholu, je střevní mikrobiom. Alkohol snižuje počet prospěšných bakterií (například Lactobacillus a Bifidobacterium) a naopak podporuje růst patogenních druhů, jako je Escherichia coli či Clostridium perfringens. To může vést k narušení střevní bariéry, zvýšené propustnosti střeva a rozvoji zánětlivých onemocnění.

Pro obnovu střevní rovnováhy je klíčová vyvážená strava bohatá na prebiotika (např. česnek, cibule, čekanka), probiotika (jogurt, kefír, kysané zelí) a omega-3 mastné kyseliny, které podporují růst prospěšných bakterií a pomáhají snižovat záněty ve střevech.

Genetika a sklony k nadměrnému pití

Někteří lidé mají k časté konzumaci alkoholu větší predispozice než jiní. Genetika hraje klíčovou roli v tom, jak organismus metabolizuje alkohol a jaké pocity u jednotlivce vyvolává. Například geny ADH1B a ALDH2 ovlivňují schopnost těla odbourávat alkohol. Pokud je aktivita enzymu ALDH2 snížená, dochází k hromadění acetaldehydu, což může vést k nepříjemným účinkům, jako je silná nevolnost nebo zčervenání obličeje po požití alkoholu.

Další genetické faktory ovlivňují dopaminový a opioidní systém, který se podílí na vnímání odměny při pití. Varianty genů DRD2 a OPRM1 mohou zvyšovat citlivost na účinky alkoholu, což u některých jedinců posiluje sklony k častější konzumaci. Kromě toho hrají roli i epigenetické faktory – například chronický stres, trauma, špatná životospráva nebo nedostatek spánku, které mohou spustit zvýšenou chuť na alkohol.

Méně alkoholu = více zdraví

Jak bychom tedy měli k alkoholu přistupovat? Odborníci doporučují maximálně jeden drink denně pro ženy a dva pro muže, přičemž i toto množství představuje určitou zátěž pro organismus. Z hlediska zdravotních dopadů je lepší volit například červené víno, které obsahuje antioxidanty, než tvrdý alkohol, jenž zatěžuje játra mnohem více.

Nejlepší volbou je však alkohol nekonzumovat vůbec. I když se ho tělo zbaví během několika hodin až jednoho dne, jeho dlouhodobé dopady na organismus mohou přetrvávat týdny či měsíce. Abstinence může přinést mnoho výhod – od lepší funkce mozku, regenerace jater a vyváženého střevního mikrobiomu až po stabilnější emoce, kvalitnější spánek a lepší vzhled pleti.

Přestat pít nebo alespoň dočasně omezit příjem alkoholu, například během suchého února, může být skvělou příležitostí pro obnovu tělesných funkcí a získání nové perspektivy na vlastní zdraví. Jak říká genetička Barbora Procházková: „Alkohol není jen o zábavě – jeho eliminace prospívá celému tělu, včetně mozku, srdce, jater i psychiky.“

Alkohol může být krátkodobým zdrojem radosti, ale jeho dlouhodobé účinky mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Pokud chcete svému tělu dopřát odlehčení, omezení alkoholu nebo jeho úplné vynechání může být tím nejlepším krokem pro vaše zdraví a pohodu.