Sportovní pojištění je v zimě k nezaplacení. Na hory si ho přibalte s sebou

První prosincový sníh padá na hřebeny Krkonoš a sociální sítě se plní videi z předsezónních výjezdů. Freeridoví nadšenci vytahují ze sklepů lavinové batohy, běžkaři voskují lyže a snowboardisté pročesávají bazary v naději, že seženou slušné prkno za rozumnou cenu. Zimní sezóna klepe na dveře a s ní přichází období, kdy se kombinace adrenalinu a přírodních živlů stává každodenní realitou.

Jenže je tady háček, o kterém málokdo mluví. Zatímco si pečlivě vybíráme membránu bundy a laborujeme nad správným nastavením vázání, pojištění často odbydeme odškrtnutím první nabídky, která nám vyskočí na obrazovce. A pak se divíme.

Klasické cestovní pojištění totiž zpravidla nepočítá s tím, že se člověk rozhodne sjet nepřipravenou sjezdovku nebo vyrazit na skialpinistickou túru mimo vyznačené trasy. Zní to jako drobnost. Ale jen do chvíle, než vás záchranná služba transportuje vrtulníkem do nejbližší nemocnice. A průlet nad alpskými štíty stojí víc než celá vaše zimní výbava dohromady.

Prvotřídní ochrana za pár stokorun

Sportovní pojištění existuje právě pro tyto situace. Pokrývá aktivity, které běžné pojistky vylučují nebo zpoplatňují astronomickými částkami. Freeride, skialpinismus, lezení po ledu, a dokonce i obyčejné sáňkování v některých případech spadá do kategorie rizikových sportů. Stačí si přečíst podmínky – a zjistíte, že definice „běžného lyžování“ je překvapivě úzká.

Nejde přitom o strašení ani o zbytečnou byrokracii. Jde o pragmatický pohled na věc. Horská služba v Čechách i v zahraničí eviduje každoročně tisíce zásahů. Většina z nich se týká právě zimních sportovců. Zlomená noha na sjezdovce je statisticky pravděpodobnější než dopravní nehoda cestou do práce. A přesto auto pojistíme automaticky, zatímco na horách spoléháme na štěstí.

Než tedy vyrazíte vstříc prvnímu prašanu sezóny, věnujte deset minut kontrole pojistných podmínek. Není to tak zábavné jako výběr nového outfitu na svah, ale rozhodně užitečnější.