Klíšťová encefalitida ohrožuje každého. Jak se chránit a kdo je v největším riziku?

Jarní a letní měsíce znamenají nejen příjemné teploty a pobyt v přírodě, ale také zvýšené riziko napadení klíšťaty. Kdo by měl být na pozoru před klíšťovou encefalitidou nejvíce a jak se chránit před tímto nebezpečným onemocněním?

Rizikové období a faktory ovlivňující aktivitu klíšťat

S příchodem jara a oteplením dochází každoročně ke zvýšené aktivitě klíšťat, přičemž jejich sezóna v Česku běžně trvá od března až do listopadu. Nejvyšší riziko kontaktu s klíšťaty bývá při teplotách mezi 17 až 25 °C a vlhkosti nad 80 %. Klíšťata vyhledávají stinná, vlhká místa s dostatkem vegetace – typicky jde o lesy, louky, parky, ale i městské zahrady nebo příkopy podél cest.

Aktivitu klíšťat zvyšuje mírná zima bez silnějších mrazů, která nenaruší jejich vývojový cyklus. V posledních letech se kvůli klimatickým změnám prodlužuje vegetační období, a tím i čas, kdy jsou klíšťata aktivní. Výrazně to ovlivňuje i šíření klíšťaty přenášených nemocí – především klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy.

Klíšťová encefalitida: zákeřné virové onemocnění

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrální nervové soustavy způsobené flavivirem. Na rozdíl od lymeské borreliózy, kterou způsobují bakterie a lze ji léčit antibiotiky, proti klíšťové encefalitidě neexistuje žádná cílená léčba – pouze podpůrná terapie. Jedinou účinnou ochranou je očkování.

Nemoc má typicky dvoufázový průběh. První fáze připomíná běžné virózy – objevují se horečky, bolesti hlavy, svalů, únava a někdy i nevolnost. U části pacientů poté dochází ke druhé, závažnější fázi, kdy virus napadá mozek a jeho obaly. To se může projevit jako zánět mozkových blan (meningitida), zánět mozku (encefalitida) nebo kombinace obojího. Mezi příznaky patří vysoké horečky, silné bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy vědomí, zvracení, závratě nebo i ochrnutí.

Riziko trvalých následků po prodělané klíšťové encefalitidě není zanedbatelné – postihují až třetinu hospitalizovaných pacientů. Může jít o chronické bolesti hlavy, poruchy paměti, poruchy spánku, sluchu, soustředění nebo motoriky. Ve vzácných případech může nemoc skončit i smrtí.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Ačkoli se klíšťová encefalitida může týkat všech věkových skupin, určité skupiny obyvatel jsou vystaveny vyššímu riziku nákazy i těžšího průběhu. Nejohroženější jsou:

• Senioři (nad 60 let): Imunitní systém s věkem oslabuje, a proto u starších osob častěji dochází k rozvoji závažnějších forem encefalitidy a k trvalým následkům. Zároveň bývá u této skupiny nižší proočkovanost.
• Děti a adolescenti: U dětí sice onemocnění obvykle mívá mírnější průběh, ale výjimky nejsou vzácné. Děti tráví hodně času v přírodě a rodiče někdy podceňují očkování.
• Pracovníci v přírodě: Lesníci, zemědělci, zahradníci, myslivci, ale i vojáci nebo geodeti patří mezi skupiny s vyšší frekvencí kontaktu s infikovanými klíšťaty.
• Turisté, chalupáři a milovníci přírody: Lidé trávící volný čas v lesích, na loukách, zahradách a kempech podstupují vyšší riziko, pokud nejsou chráněni.
• Obyvatelé rizikových oblastí: V České republice je klíšťová encefalitida endemická. Nejvíce případů se pravidelně vyskytuje v jižních, západních a východních Čechách a na Vysočině.

Důležité je také zmínit, že k nákaze může dojít nejen přisátím klíštěte, ale také konzumací nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků (zejména kozího) od infikovaného zvířete.

Prevence: očkování i každodenní opatření

Základem prevence je očkování, které je v České republice dostupné a doporučené zejména rizikovým skupinám. Vakcinace se skládá ze tří dávek, přičemž první dvě se podávají s odstupem 1–3 měsíců, třetí dávka přibližně za rok. Ochrana nastupuje po druhé dávce a je dlouhodobá – přeočkování se doporučuje po 3–5 letech. U osob nad 60 let je přeočkování doporučeno častěji.

Zdravotní pojišťovny na očkování často přispívají, a to i několikrát ročně v rámci různých preventivních programů. O výši příspěvku je vhodné se informovat individuálně.

Kromě očkování je klíčová mechanická a behaviorální prevence:

• Používat repelenty s účinnými látkami (např. DEET, IR3535, icaridin)
• Nosit světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, případně zastrčit nohavice do ponožek
• Vyhýbat se vysoké trávě a neudržovaným porostům
• Po návratu z přírody se důkladně prohlédnout – klíšťata mohou lézt po těle i několik hodin
• Rychlé odstranění klíštěte snižuje riziko nákazy
• Vyhýbat se konzumaci nepasterizovaného mléka, zvláště z domácích nebo neprověřených zdrojů

Vhodné je naučit děti i seniory správné návyky v prevenci – informovanost hraje klíčovou roli při snižování počtu nemocných.

Buďme připraveni, ne překvapeni

Klíšťová encefalitida zůstává jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění přenášených v české přírodě. Přestože její výskyt kolísá, v posledních letech opět mírně roste. Vzhledem ke klimatickým změnám, rozšiřování areálu výskytu klíšťat a ne vždy dostatečné proočkovanosti populace zůstává situace nadále riziková.

Očkování, správné návyky v přírodě a včasná reakce na přisátí klíštěte jsou základní kameny ochrany zdraví. Zejména ti, kdo často pobývají v přírodě, a zranitelné skupiny obyvatel, by neměli situaci podceňovat. Včasná prevence je vždy jednodušší a levnější než následná léčba a řešení zdravotních komplikací.