Kdo jsou „new-collar“ pracovníci a proč je firmy stále více hledají?

Umělá inteligence nemění pouze způsob, jakým pracujeme. Proměňuje také požadavky zaměstnavatelů a hranice mezi tradičními profesemi. Stále důležitější je kombinace odbornosti, schopnosti využívat moderní technologie a dovedností, které počítače zatím nedokážou snadno nahradit.

Tradiční rozdělení zaměstnanců na „bílé límečky“, tedy především kancelářské pracovníky, a „modré límečky“ zastupující manuální profese už nemusí pracovní trh vystihovat tak přesně jako dříve. Do popředí se dostává označení „new-collar workers“, které popisuje pracovníky kombinující znalost svého oboru s praktickým využíváním moderních technologií.

Nemusí přitom jít o programátory nebo jiné IT specialisty. Typickým příkladem může být účetní, obchodník, personalista, marketér nebo technik, který využívá umělou inteligenci k urychlení některých úkolů, ale zároveň dokáže její výsledky odborně posoudit a případně opravit.

Umělá inteligence mění i tradiční pracovní pozice

Rozvoj AI sice vytváří nové profese, mnohem širší dopad však může mít na zaměstnání, která existují už dlouho. Podle údajů profesní sítě LinkedIn vzniklo během dvou let ve světě přibližně 1,3 milionu nových pracovních míst spojených s využíváním AI. Patří mezi ně například AI inženýři, specialisté zavádějící umělou inteligenci do firem nebo pracovníci připravující data pro její další využití.

Podobný trend lze pozorovat také v Česku. Podle analýzy pracovních inzerátů portálu JenPráce.cz vzrostl mezi lety 2022 a 2024 počet nabídek zmiňujících umělou inteligenci o 355 procent. Mezi roky 2024 a 2025 následoval další růst téměř o 175 procent.

Zajímavější je ale skutečnost, že AI se stále častěji objevuje jako požadovaná dovednost u běžných pracovních míst. Ve více než 82 procentech analyzovaných nabídek zmiňujících AI nebyla umělá inteligence přímo součástí názvu pozice. Technologie se dostává například do práce obchodníků, finančních analytiků, marketérů, klientských poradců či zaměstnanců zákaznické podpory.

AI gramotnost už není jen záležitostí IT

Pro řadu zaměstnanců proto nebude nutné rozumět tomu, jak se model umělé inteligence programuje. Mnohem podstatnější může být schopnost poznat, kdy má smysl AI použít, jak jí správně zadat úkol a jak ověřit získaný výsledek.

Marketér například může během krátké doby analyzovat větší množství dat nebo připravit několik variant kampaně. Účetní může technologii využít při práci s dokumenty, personalista při přípravě podkladů a obchodník při zpracování informací o zákazníkovi.

AI ale může vytvářet nepřesné, neaktuální nebo zcela chybné výstupy. Odborná znalost člověka proto neztrácí význam. Čím větší odpovědnost má zaměstnanec za výsledné rozhodnutí, tím důležitější je schopnost výstup technologie zkontrolovat.

Firmy mohou více sledovat skutečné dovednosti

Proměnit se může také samotný nábor zaměstnanců. Vysokoškolský titul a délka praxe samozřejmě u řady profesí zůstávají důležité, vedle nich však roste význam konkrétních schopností a výsledků.

Uchazeči tak mohou stále častěji dokazovat nejen to, jaké absolvovali vzdělání, ale především co skutečně dokážou vyřešit a jaké technologie při tom umějí smysluplně použít.

Samotná věta „umím pracovat s AI“ přitom pravděpodobně nebude příliš přesvědčivá. Důležitější je konkrétní příklad. Uchazeč může například vysvětlit, jak pomocí AI zrychlil analýzu dat, automatizoval rutinní část administrativy nebo připravil podklady, které následně sám odborně zkontroloval.

Lidské schopnosti mohou být paradoxně ještě cennější

Mohlo by se zdát, že čím více se bude umělá inteligence používat, tím méně budou potřeba tradiční lidské schopnosti. Vývoj pracovního trhu ale naznačuje složitější situaci.

Pokud technologie převezme část rutinního zpracování informací, může naopak růst hodnota dovedností, které se automatizují podstatně hůře. Jde například o komunikaci, kritické myšlení, kreativitu, empatii, vedení lidí, schopnost vyjednávat nebo rozhodovat v nejednoznačných situacích.

Právě jejich spojení s technologickými dovednostmi je základem konceptu new-collar pracovníka. Nejde tedy o člověka, který dokáže používat největší počet AI nástrojů. Důležitější je pracovník, který dobře rozumí své profesi a ví, kdy mu technologie skutečně pomůže a kdy se na její výsledek spoléhat nemůže.

Co to znamená pro zaměstnance

Pro člověka, který chce zůstat na pracovním trhu konkurenceschopný, proto nemusí být nejlepší strategií snaha stát se za každou cenu specialistou na umělou inteligenci. Vhodnější může být rozvíjet AI gramotnost přímo ve spojení s vlastní profesí.

Účetní potřebuje jiný způsob práce s AI než grafik, personalista či projektový manažer. Společným jmenovatelem je schopnost technologii využít jako pracovní nástroj, nikoliv jako náhradu vlastního úsudku.

Budoucnost pracovního trhu tak nemusí patřit pouze technologickým expertům. Výhodu mohou získat především lidé, kteří spojí odbornost, digitální dovednosti a schopnosti typicky spojené s člověkem. Právě takový profil nejlépe vystihuje nastupující generaci „new-collar“ pracovníků.

Zdroj/foto: Petr Jarkovský, Nomce, JenPráce.cz, AI