Kdo je povinen platit poplatek za popelnice?

Poplatek za popelnice, neboli poplatek za komunální odpad, se týká většiny obyvatel České republiky. Kdo má tuto povinnost, v jakých případech se lze poplatku vyhnout a co hrozí při neplacení? V následujícím článku přinášíme přehled základních pravidel.

Základní legislativní rámec

Poplatek za komunální odpad upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní výši poplatku a způsob jeho výběru stanovují jednotlivé obce prostřednictvím obecně závazných vyhlášek. Tyto vyhlášky se mohou v jednotlivých městech a obcích výrazně lišit, a proto je vždy důležité řídit se aktuálním zněním vyhlášky v místě, kde má osoba trvalý pobyt nebo kde fakticky pobývá.

Existují dva základní typy poplatků za odpad, které může obec vybírat:

• Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, který platí fyzické osoby přihlášené k trvalému pobytu v obci, případně osoby vlastnící nemovitost určenou k rekreaci.
• Poplatek podle skutečného množství odpadu, který se týká vlastníků nemovitostí, pokud tak stanoví obecní vyhláška.

Kdo má povinnost platit poplatek?

Základní odpovědnost za úhradu poplatku mají osoby, které mají v dané obci trvalý pobyt. Nezáleží přitom na tom, zda danou nemovitost vlastní, bydlí v ní nebo ji třeba pronajímají. Pokud má tedy občan trvalý pobyt v určité obci, je povinen tam platit poplatek za odpad bez ohledu na to, kde se ve skutečnosti zdržuje.

Povinnost se dále vztahuje i na vlastníky nemovitostí určených k rekreaci, pokud v nich není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Obec může rozhodnout, že poplatek bude v tomto případě vybírán jednou ročně od každé takové nemovitosti.

Specifickým případem jsou cizinci, kteří se v obci zdržují po dobu delší než 3 měsíce. I oni mají povinnost zaplatit poplatek, pokud obec jejich situaci ve vyhlášce upravuje. Stejně tak se poplatková povinnost může vztahovat i na nezletilé osoby – za ty však hradí poplatek jejich zákonní zástupci.

Kdo poplatek neplatí?

Zákon a obecní vyhlášky umožňují některé výjimky z poplatkové povinnosti. Nejčastěji jsou z poplatku osvobozeny:

• osoby umístěné v domovech pro seniory, ústavech sociální péče či jiných podobných zařízeních;
• osoby pobývající dlouhodobě v zahraničí (např. studium, práce);
• osoby ve výkonu trestu nebo ve vazbě;
• osoby bez přihlášení k trvalému pobytu v ČR.

Osvobození však není aické – ve většině případů je nutné doložit oprávněnost žádosti (např. potvrzením ze zahraniční univerzity, z ústavu apod.) a podat ji přímo obci. Některé obce také poskytují slevy pro určité skupiny obyvatel – například pro seniory nad určitou věkovou hranici, studenty nebo osoby s nízkými příjmy. Tyto úlevy jsou ale plně v kompetenci jednotlivých obcí.

Jak a kdy se poplatek platí?

Poplatek za odpad je zpravidla roční a jeho výše se může pohybovat v řádech stovek až tisíců korun. Maximální zákonem stanovená výše poplatku v roce 2025 činí 1200 Kč na osobu za kalendářní rok. Obec však může stanovit nižší částku.

Termíny úhrady jsou stanoveny obecní vyhláškou. Nejčastějšími variantami jsou:

• platba jednorázově do určitého data (např. do 31. května);
• rozdělení částky do dvou splátek (např. květen a listopad).

Poplatek lze hradit různými způsoby – nejčastěji bankovním převodem, poštovní poukázkou, případně osobně na pokladně obecního úřadu. Některé obce také umožňují platbu online prostřednictvím svých webových portálů.

Každý poplatník by měl obdržet podrobné informace (včetně variabilního symbolu) buď písemně, nebo elektronicky. Povinnost zaplatit ale vzniká bez ohledu na to, zda obec poplatníka kontaktuje – odpovědnost je na straně poplatníka.

Co hrozí při neuhrazení poplatku?

Nezaplacení poplatku může mít nepříjemné důsledky. Pokud poplatek není uhrazen ve stanoveném termínu, může obec:

• účtovat penále za každý den prodlení;
• vymáhat dluh prostřednictvím exekuce;
• zapsat pohledávku do registru dlužníků.

V některých případech může být dluh za popelnice důvodem pro nepřijetí žádosti o dávky nebo jinou formu pomoci ze strany obce. Navíc se tyto dluhy kumulují – pokud poplatník neplatí opakovaně, může se celková výše dlužné částky dostat až na násobky původního poplatku.

Obce zpravidla dlužníky upozorňují výzvami k úhradě, ale pokud nedojde k nápravě, přistupují k právním krokům. Doporučuje se proto jakékoliv finanční problémy včas řešit – například žádostí o splátkový kalendář nebo odklad.