Jaký je význam slova oportunista? Co znamená a jak ho poznat v běžném životě?

Slovo oportunista se často používá jako kritika člověka, který jedná především podle vlastního prospěchu. Ve skutečnosti však nejde o jednoznačně negativní označení. Záleží na okolnostech, motivaci i způsobu, jakým dotyčný svých cílů dosahuje. Co přesně oportunismus znamená, odkud pochází a jak se projevuje v každodenním životě?

Co znamená slovo oportunista?

Pojem oportunista označuje člověka, který své názory, postoje nebo chování přizpůsobuje aktuální situaci tak, aby z ní získal co největší osobní výhodu. Samotné slovo pochází z latinského výrazu opportunus, který znamená vhodný nebo příhodný.

V běžné češtině se však oportunista nejčastěji spojuje s člověkem, který upřednostňuje vlastní zájmy před zásadami, loajalitou nebo dlouhodobými hodnotami.

Neznamená to automaticky, že takový člověk porušuje zákony nebo se chová neeticky. Často pouze velmi pružně reaguje na změny a snaží se být vždy na straně, která mu přinese největší užitek.

Oportunismus není vždy jen negativní

Přestože má označení oportunista většinou negativní nádech, psychologie i sociologie upozorňují, že určitá míra přizpůsobivosti je pro člověka přirozená.

Například:

• změna zaměstnání za lepšími podmínkami není sama o sobě oportunismem,
• podnikatel, který reaguje na poptávku trhu, jedná racionálně,
• politik, který mění názor pouze proto, aby získal více hlasů, už bývá často označován za oportunistu.

Rozdíl spočívá především v motivaci. Pokud člověk mění své postoje jen proto, aby získal výhodu, aniž by věřil tomu, co říká nebo dělá, bývá oportunismus vnímán negativně.

Jak poznat oportunistu?

Oportunistické chování může mít mnoho podob. Neexistuje jediný znak, podle kterého lze člověka bezpečně označit za oportunistu, některé projevy se však objevují poměrně často.

Typické bývá například:

• časté měnění názorů podle situace,
• přátelství uzavíraná hlavně kvůli vlastnímu prospěchu,
• vyhledávání vlivných lidí,
• ochota opustit dosavadní spojence, pokud se objeví výhodnější příležitost,
• vyhýbání se odpovědnosti ve chvílích, kdy se situace zhorší.

Takové jednání nemusí být na první pohled zřejmé. Oportunisté bývají často velmi společenští, komunikativní a dokážou se rychle přizpůsobit novému prostředí.

Příklady oportunismu z běžného života

Oportunismus se nemusí objevovat pouze ve vysoké politice nebo ve velkých firmách. Setkat se s ním lze prakticky všude.

Na pracovišti

Zaměstnanec dlouhodobě podporuje svého vedoucího. Jakmile se ale dozví, že bude nahrazen novým manažerem, okamžitě začne chválit jeho nástupce a tvrdí, že s předchozím vedením nikdy úplně nesouhlasil.

Jeho cílem není pravdivost, ale udržení vlastní pozice.

Mezi přáteli

Někdo se pravidelně ozývá pouze tehdy, když něco potřebuje – například půjčit auto, získat kontakt nebo pomoc při stěhování. Jakmile pomoc dostane, na dlouhou dobu zmizí.

Takové vztahy bývají jednostranné a založené hlavně na vlastním prospěchu.

Ve škole

Student se přidává ke skupině spolužáků, kteří mají nejlepší výsledky, protože očekává, že mu pomohou s učením. Pokud se objeví jiná skupina s větším vlivem nebo výhodami, bez váhání změní společnost.

V podnikání

Podnikatel veřejně podporuje určitou obchodní strategii. Jakmile zjistí, že konkurence uspěla s jiným řešením, začne tvrdit, že právě tento přístup vždy považoval za nejlepší.

Pokud je změna podložena novými fakty, nejde o problém. Jestliže však pouze sleduje vlastní prospěch bez ohledu na předchozí postoje, může jít o oportunismus.

Oportunista versus pragmatik

Tyto dva pojmy bývají často zaměňovány, přesto mezi nimi existuje významný rozdíl.

Pragmatik hledá praktická řešení problémů a přizpůsobuje se realitě, aniž by nutně opouštěl své základní hodnoty.

Oportunista naproti tomu může své hodnoty měnit podle toho, co je pro něj právě nejvýhodnější.

Pragmatismus je proto zpravidla hodnocen neutrálně nebo pozitivně, zatímco oportunismus bývá spojován se ztrátou důvěry a loajality.

Proč jsou oportunisté někdy úspěšní?

Oportunisté často velmi dobře rozpoznávají změny ve společnosti i v pracovním prostředí. Dokážou rychle navazovat nové kontakty a přizpůsobovat se novým podmínkám.

To jim může přinášet určité výhody, například:

• rychlejší kariérní růst,
• širší síť kontaktů,
• lepší schopnost využít nové příležitosti.

Na druhou stranu se u nich často objevuje jeden zásadní problém – nižší důvěryhodnost. Lidé si totiž mohou všimnout, že jejich postoje nejsou stabilní a že se mění podle momentální situace.

Příklady osobností, které bývají označovány za oportunisty

Pojem oportunista se často objevuje také v souvislosti s veřejně známými osobnostmi, zejména politiky. V těchto případech jde zpravidla o hodnocení jejich chování, nikoliv o objektivně prokázanou vlastnost. Označení bývá používáno tehdy, když veřejnost nebo komentátoři získají dojem, že politik mění své postoje především podle aktuální politické situace nebo vlastního prospěchu.

Miloš Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman býval některými politology a komentátory označován za oportunistu kvůli tomu, že během své dlouhé politické kariéry několikrát významně změnil své postoje. Kritici poukazovali například na proměnu jeho vztahu k Evropské unii, Rusku nebo Číně. Jeho příznivci naopak tvrdili, že pouze reagoval na měnící se geopolitickou situaci a hájil české národní zájmy.

Tomio Okamura

Také předseda hnutí SPD Tomio Okamura čelí opakovaně kritice za to, že svou politickou rétoriku přizpůsobuje aktuálním společenským tématům. Odpůrci mu vyčítají důraz na témata, která mají silnou podporu části veřejnosti, například migraci nebo evropskou integraci. Jeho podporovatelé naopak tvrdí, že dlouhodobě zastává stejné postoje a pouze upozorňuje na problémy, které ostatní politici přehlížejí.

Jiří Pospíšil

Politická kariéra Jiřího Pospíšila vedla přes několik významných funkcí i změny politického působení. Kritici někdy poukazovali na jeho přechod mezi různými politickými projekty nebo na změny priorit jako na příklad politického oportunismu. Jeho zastánci však argumentují tím, že šlo o přirozený vývoj politických názorů a snahu prosazovat stejné hodnoty v měnících se podmínkách.

Jeroným Tejc

Současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc bývá některými komentátory označován za příklad politického oportunismu především kvůli své dlouholeté kariéře, během níž působil v různých politických rolích a dokázal se prosadit i po významných změnách na české politické scéně. Kritici tvrdí, že se uměl přizpůsobit měnícím se mocenským poměrům a novému politickému uspořádání. Jeho podporovatelé naopak namítají, že jde spíše o projev politické zkušenosti, odbornosti a schopnosti převzít odpovědnost i v odlišných podmínkách, nikoli o oportunismus.

Andrej Babiš

Také Andrej Babiš bývá některými komentátory označován za oportunistu. Kritika se týká zejména změn rétoriky v různých obdobích jeho politické kariéry nebo přizpůsobování programu aktuální náladě společnosti. Jeho příznivci naopak tvrdí, že jde o pragmatického politika, který reaguje na potřeby voličů a měnící se ekonomickou situaci.

Petr Fiala

Ani premiér Petr Fiala se podobným hodnocením nevyhnul. Někteří kritici poukazují na změny postojů například v oblasti veřejných financí, daní nebo předvolebních slibů. Podle nich jde o příklad politického oportunismu. Jeho podporovatelé namítají, že po převzetí vládní odpovědnosti bylo nutné reagovat na mimořádné ekonomické i bezpečnostní okolnosti.

Je oportunismus vždy špatný?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď.

Každý člověk se do určité míry přizpůsobuje okolnostem. Pokud například změní zaměstnání kvůli lepším pracovním podmínkám nebo začne podnikat v perspektivnějším oboru, jde o běžné a racionální rozhodnutí.

Za oportunismus bývá označováno především takové jednání, kdy osobní prospěch dlouhodobě převládá nad čestností, loajalitou nebo vlastními principy.

Právě proto má toto slovo v běžné řeči převážně negativní význam.

Shrnutí

Oportunista je člověk, který své chování a názory přizpůsobuje aktuální situaci s cílem získat co největší osobní výhodu. Přestože určitá míra přizpůsobivosti je přirozenou součástí života, oportunismus bývá kritizován tehdy, když člověk obětuje své zásady, mění postoje pouze podle výhodnosti situace a ztrácí důvěru svého okolí.

Schopnost rozlišit mezi zdravým pragmatismem a skutečným oportunismem pomáhá lépe porozumět lidskému chování – a také rozpoznat, kdy je flexibilita výhodou a kdy už začíná být na úkor poctivosti či důvěryhodnosti.

Zdroje:

• https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Oportunismus
• https://www.bway.cz/jak-ceske-politiky-vnimala-zahranicni-anglickojazycna-media-nejvetsi-pozornost-ziskali-babis-a-pavel/
• https://cs.wiktionary.org/wiki/oportunismus