Jak zazimovat dům a zahradu?

Zazimování domu bylo aktuální v minulých dobách zejména na venkově. Obydlí tvořily chalupy, nejčastěji tzv. dřevěnice. Před zimou bylo nejdůležitější připravit dostatečné zásoby dřeva na topení. Zejména v podhorských oblastech, kde vždy napadlo velké množství sněhu, se dřevo skládalo podél chalupy u jejích vnějších stěn. To mělo dva efekty, jednak bylo palivo po ruce blízko vchodových dveří, a jednak tvořilo dobrou izolaci. Aby dovnitř netáhlo, vkládaly se do dvojitých oken deky.

V dnešní době se podobným metodám usmíváme, neboť domy se zateplují moderními izolačními materiály a zimě se čelí účinnými topnými systémy. Máme-li však rekreační chalupu, do které jezdíme i v zimě, můžeme metodu s palivovým dřevem použít. Co zůstává aktuální i dnes, je zazimování zahrady, bez ohledu zda ji máme přímo u domu, nebo třeba v zahrádkářské kolonii.

Kdy začít

Záleží na velikosti zahrady, pěstovaných kulturách a samozřejmě na počasí a také na nadmořské výšce. Zazimovávat můžeme postupně, jakmile sklidíme úrodu nebo jak odkvétají květiny. Začít můžeme již na konci září. Každý pozemek si potřebuje po vegetačním období odpočinout. Podzim je vhodným obdobím pro hnojení. Ideální je uleželý chlévský hnůj, který lze nahradit zeleným hnojením v podobě vysetí hořčice, řepky, pelušky apod. Do půdy je zaryjeme v čerstvém stavu nebo lehce zavadlé. Hnůj můžeme také nahradit zakoupeným granulovaným kravským hnojem.

Co se zbytky

Organický odpad v podobě uschlých květin, stonků zeleniny, spadaného listí a další zelené hmoty můžeme efektivně zužitkovat kompostováním. Kompostovat můžeme i větve, které však musíme podrtit. Do kompostu však nepatří shnilé plody, kořeny košťálovin a rostliny napadené nemocemi. Toto musíme odvézt do kontejneru pro organický odpad, který je každá obec povinna přistavit.

Ochrana stromků

Pro nově vysazené, ale i pro starší stromky jsou nejnebezpečnější výkyvy teplot, zejména noční mrazy a ve dne ostré slunce. Kmínky proto obalíme netkanou textilií nebo jutou. Proti okusu zvěří se používají plastové obaly. Sluneční paprsky dobře odráží vápenný nátěr.

Co s trávníkem a trvalkami

Trávník těsně před zimou posečeme na výšku 2-3 cm a pečlivě vyhrabeme listí, mech a zaschlé zbytky trávy. Přihnojíme speciálním podzimním hnojivem s vysokým obsahem draslíku a minimem dusíku. Růže je třeba seříznout na třetinu, přihrnout kompostem nebo nakypřenou zeminou a konce větviček zakrýt chvojím, abychom chránili pupeny před předčasným vyrašením. Zakryjeme i mrazuvzdorné trvalky, které předtím sestřihneme na 10 cm. Velice choulostivé rostlinky raději vyjmeme ze země a uložíme do tmavé suché místnosti, kde v zimě nemrzne.

Stálezelené listnaté i jehličnaté dřeviny je třeba na podzim řádně prolít, neboť listovou plochou a jehličím stále dýchají a vypařují vodu. Pokud zimu nepřečkají, panuje občas mylný názor, že zmrzly. Ve skutečnosti ovšem uschly.