
Jak se naučit plavat?
Ačkoliv nejeden z nás umí proplouvat životem a pluje hezky s proudem, cítíce se jako ryba ve vodě, neznamená to, že takový jedinec umí plavat. Protože není plavání jako plavání. Plavání v živlu zvaném voda se je třeba naučit, protože nejsme šťastlivci, kteří se rodí se žábrami a cítí se ve vodě jako ryba ve vodě. Protože člověk, který se plavat neučil, plavat nejspíše neumí a pokud pak plave jako zednická tříska, dost možná jednou vyplave na hladinu též, ale teprve poté, co se nafoukne hnilobnými plyny.
Tolik trošku toho fujtajblu na úvod. A nyní jak učinit, aby se člověk dokázal udržet nad vodou nejen v pomyslné sféře ekonomické?
Předně bychom měli zapomenout na to, že bychom vrhli sebe či osoby nám svěřené do hluboké vody a plavat je tak přinutili. Protože tonoucí se sice i stébla chytá, ovšem nejednou stéblo nepomůže nebo není ani po ruce a z první lekce plavání se tak může stát i obvinění ze zabití, po němž jsme justicí uvrženi do kalných vod našeho vězeňství, v němž prospívají docela jiné štiky, než ne svobodě.
Našeho neplavce je záhodno nechat rochnit se jen na mělčině, kde se tento postupně seznámí s vodní říší. Pocitu, že je jeden i ve vodě v suchu, lze docílit i za pomoci nafukovacích kruhů, plovacích vest a destiček a jiných nadnášedel, jež člověka spolu s nápomocným plavčíkem udrží nad vodou i tehdy, kdy se tento neplavec ještě nad vodou neudrží.
Učeň by takto měl zvládnout svá první (a pak samozřejmě i druhá, třetí a další) tempa, při nichž postupně svede bitvu s mokrým živlem. Naučí se ve vodě dýchat, aniž by dýchal vodu, naučí se splývat, šlapat vodu a nakonec třeba i překonávat vzdálenosti rovnající se šíři nejznámějšího kanálu mezi Británií a zbytkem Evropy.
Člověk se tak vlastně musí k plaveckému umění pročvachtat. Nejednou si loknout oné čiré tekutiny či kalné břečky, nejednou si tuto nabrat do nosu a dalších tělesných otvorů. Ale jinak to nejde.
Protože na suchu se sice jeden možná naučí plavat teoreticky, prakticky však nikoliv.
A proto se jeden musí namočit, má-li se v tom naučit plavat. A my mu v tom můžeme napomoci. Můžeme, ale nemusíme, protože toto za nás nejednou mohou udělat i jiní.
A pokud se snad někdo plavat nenaučí, svět se taky nezboří. Protože ani neplavec nemusí jít nutně ke dnu.
Autor článku: Viktor Pondělík