03. listopadu 2015
Kategorie: Bydlení, Zahrada

Jak česat ovoce?

Rok co rok přicházívá do našich končin podzim, jenž přináší mimo jiné i potřebu česání ovoce. Zpravidla tak činí profesionální sadaři, kteří vědí, co činí, ovšem může to potkat i ryzí amatéry z řad zahrádkářů, pokud se těmto podaří udržet alespoň nějaký ten ovocný strom při životě až do doby zrání.

A tak je tu podzim a je třeba česat ovoce. Ovšem chce to vědět, jak na to. Ovšem nezoufejte – máte přece mě. A já vám tu nezištně poradím.
Předně zapomeňte na hřeben. Ač jste totiž zjara stromy nejednou zbavovali pomocí zahradnických nůžek nežádoucího větvoví, tímto veškerá spojitost s kadeřnictvím skončila. Stejně jako jste v létě neaplikovali na ovocnany šampón, tonikum či tužidlo, není třeba ani hřebene, chcete-li česat ovoce.

K česání alias sklizni potřebujete náčiní docela jiné. Přičemž záleží nejenom na druhu ovoce, jež hodláte česat, ale i na rostlině, jež toto plodí.

U angreštu a rybízu si dozajista vystačíte s pouhopouhou nějakou tou nádobkou, do níž budete utržené plody odkládat, abyste je následně přepravili na místo určení, jímž může být kuchyně, soused, velkovýkupna, tržnice, palírna a podobně. Ovšem tento typ ovocnanů nebývá zase až tak častým.

angrest

Daleko hojnějšími jsou totiž stromy, jež mají tu neblahou vlastnost, že se drze vypínají k nebesům a jsou rok od roku vyšší a vyšší, na rozdíl od sadaře, jenž je proti nim menší a menší :-).

Očesat strom pak je daleko náročnější než sklidit plody keře. Náročnější jak na vybavení, tak na zahrádkářovy dovednosti. Přízemní zahrádkář tak potřebuje česáček. Tedy jakýsi pytlík připevněný na konci tyče, jímž, ač jsa malým, dokáže dosáhnout až do vysoko vyrostlé koruny, v níž se plody ukrývají. Člověk tak stojí na zemi a plody visící dosud na větvích podebírá sáčkem česáčku jako dlouhou naběračkou, v níž pak tyto i snáší k zemi, aniž by je potloukl a zavdal tak předpoklady k jejich rychlému hnití, plesnivění a jiným nežádoucím potížím.

strom_01

Ovšem nejeden zahrádkář není takto přízemním. Takový pak podle veršů Nerudových touží stoupat vzhůru k nebesům, jsa se zemí spjatý, a k tomuto potřebuje žebřík, případně štafle. Což je udělátko sestávající ze dvou delších tyčí spojených dohromady tyčkami krátkými a někdy třeba jako šprušle zvanými. Tento lze koupit v leckterém obchodě, ovšem správný kutil si žebřík vyrobí i sám.

strom_02

Po žebříku opřeném o kmen se vystoupá až do koruny, přímo mezi tam zrající plody. A pak už nezbývá než natáhnout ruku a sklízet. Totiž upřesním: natáhnout ruku a přitom shůry nespadnout, a sklízet do košíčku, jenž má být ve výšinách po ruce a má být dostatečně zajištěn proti spadnutí.

Ať tak či onak, je česání u konce ve chvíli, kdy na větvích nevisí pokud možno ani jeden kousek ovoce a kdy je toto sklizeno. Teprve tehdy si může zahradník odfrknout a setřít pot z čela :-).

Vše je očesáno a zahrádkář by se měl dost možná jít namazat, nakrmit antihistaminiky nebo zavolat pohotovost. To podle své tělesné schránky. Protože není jediným, kdo o ovoce jeví zájem a bylo by s podivem, kdyby neutrpěl nějaké to žihadlo od sladkomilného hmyzu, jenž si podíl na úrodě rovněž uzurpuje. Ovšem to už nepatří do tématu česání, nýbrž do článku jiného. Třeba o tom, jak bojovat s alergií nebo jak si počínat v případě anafylaktického šoku si povíme zase příště…

Líbil se vám článek? Řekněte o něm přátelům: