Co je to švarcsystém a jaké za něj hrozí pokuty?

Švarcsystém patří mezi nejčastější porušování pracovněprávních pravidel v České republice. Přestože může některým firmám i pracovníkům krátkodobě přinést nižší náklady nebo vyšší flexibilitu, zákon ho považuje za nelegální zaměstnávání. Kontroly inspektorátů práce navíc v posledních letech výrazně přitvrzují a pokuty mohou dosahovat milionových částek.

Co znamená pojem švarcsystém?

Pojem švarcsystém označuje situaci, kdy člověk pracuje pro firmu fakticky jako běžný zaměstnanec, ale formálně vystupuje jako podnikatel na živnostenský list. Místo pracovní smlouvy tedy existuje například smlouva o poskytování služeb mezi firmou a OSVČ.

Název vznikl už v 90. letech podle podnikatele Miroslava Švarce, který tento model zaměstnávání využíval ve velkém rozsahu. Česká legislativa jej ale postupně označila za nelegální.

Hlavním problémem je tzv. zastřený pracovněprávní vztah. Jinými slovy — člověk sice podniká „na papíře“, ale ve skutečnosti funguje stejně jako klasický zaměstnanec.

Typické znaky švarcsystému bývají například:

• pevně stanovená pracovní doba,
• pravidelné docházení na pracoviště firmy,
• nadřízený, který zadává úkoly,
• používání firemního vybavení,
• dlouhodobá práce pouze pro jednoho klienta,
• odměna vyplácená pravidelně každý měsíc,
• nebo povinnost dodržovat interní firemní pravidla.

Právě kombinace těchto znaků bývá pro úřady klíčová při posuzování, zda jde o legální podnikání, nebo zakázaný švarcsystém.

Proč firmy švarcsystém využívají?

Důvod bývá většinou ekonomický. Zaměstnávání pracovníků na živnostenský list může firmě výrazně snížit náklady.

U klasického zaměstnance totiž zaměstnavatel odvádí:

• sociální pojištění,
• zdravotní pojištění,
• nemocenské pojištění,
• příspěvky na dovolenou,
• případně další zaměstnanecké benefity.

U spolupráce s OSVČ tyto povinnosti z velké části odpadají. Firma navíc často získává větší flexibilitu při ukončení spolupráce.

Výhody někdy vidí i samotní pracovníci. OSVČ mohou využívat výdajové paušály, optimalizovat daně nebo si organizovat práci volněji. Jenže pokud fakticky vykonávají závislou práci jako zaměstnanci, zákon tento model nepovoluje.

Je důležité zdůraznit, že ne každá spolupráce s živnostníkem je automaticky švarcsystém. Mnoho OSVČ funguje zcela legálně. Rozhodující je především míra samostatnosti podnikatele.

Legální podnikatel si zpravidla:

• sám organizuje práci,
• určuje pracovní dobu,
• používá vlastní vybavení,
• nese podnikatelské riziko,
• a pracuje pro více klientů.

Jaké pokuty za švarcsystém hrozí?

Postihy mohou být velmi vysoké. Kontroly provádí zejména Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Pokuta pro zaměstnavatele může dosáhnout až 10 milionů korun. Minimální hranice bývá zpravidla 50 tisíc korun.

Sankce ale nehrozí pouze firmám. Pokutu může dostat i samotný pracovník vykonávající nelegální práci. U fyzických osob může jít až o statisícové částky.

Kromě samotné pokuty mohou vzniknout i další problémy:

• doměření sociálního a zdravotního pojištění,
• doplacení daní,
• penále,
• úroky z prodlení,
• nebo poškození reputace firmy.

Úřady při kontrolách často prověřují nejen smlouvy, ale také reálné fungování spolupráce. Kontroloři mohou vyslýchat pracovníky, kontrolovat docházku, pracovní e-maily nebo způsob řízení práce.

Rizikové bývají zejména obory jako:

• stavebnictví,
• IT sektor,
• gastronomie,
• doprava,
• logistika,
• marketing,
• nebo kurýrní služby.

Právě zde je využívání externistů velmi rozšířené.

Jak se švarcsystému vyhnout?

Základem je správné nastavení spolupráce mezi firmou a OSVČ. Pokud podnikatel skutečně podniká samostatně, bývá riziko výrazně nižší.

Zkušenosti z praxe ACEMA Credit Czech ukazují, že švarcsystém bývá častým vedlejším efektem špatně nastaveného podnikatelského modelu. Řešením nemusí být obcházení zákona, ale úprava struktury podnikání a financování tak, aby firma mohla legálně růst bez zbytečných rizik.

Důležité je například:

• umožnit živnostníkovi organizovat si práci po svém,
• nesvazovat ho pevnou pracovní dobou,
• nevyžadovat trvalou přítomnost na pracovišti,
• umožnit práci pro více klientů,
• a ideálně využívat vlastní vybavení OSVČ.

Velkou roli hraje také kvalitně připravená smluvní dokumentace. Ta by měla odpovídat skutečnému charakteru spolupráce, nikoliv pouze formálně zakrývat zaměstnanecký vztah.

Firmy si dnes stále častěji nechávají externí spolupráce kontrolovat právníky nebo specialisty na pracovní právo. Náklady na právní prevenci totiž bývají výrazně nižší než případné milionové sankce.

Pro pracovníky je zase důležité uvědomit si, že práce „na IČO“ nemusí být vždy výhodnější. Na první pohled vyšší příjem může znamenat nižší sociální ochranu, absenci placené dovolené, nemocenské nebo horší podmínky při získávání hypotéky.

Zdroje:

• Státní úřad inspekce práce – https://www.suip.cz
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – https://mpsv.gov.cz/
• Finance.cz – https://www.finance.cz/clanky/344175-v-zajeti-svarcsystemu/