31.7.2017
Kategorie: Zdraví

Co se děje s tělem když se řízneme a jak na hojení ran?

Cesty každého z nás jsou nevyzpytatelné. Stejně jako nevíme, co nás potká zítra, nemůžeme ani tušit, jestli to bude příjemné a nebo nám to zkazí den. I přesto, že existuje velmi mnoho aplikací, které nám řeknou, jakou budeme mít dnes náladu nebo zdali potkáme lásku svého života, zdraví si stejně musíte chránit sami na vlastní pěst. Když už se nám nějaký ten úraz podaří, měli bychom vědět, jak na něj vyzrát.

Co se děje, když se řízneme?

Obyčejné říznutí, ať už o kancelářský papír nebo o kuchyňský nůž se může zdát banální záležitostí. Tělo je však i při této situaci v plné pohotovosti.

V okamžiku, kdy se řízneme, nás nejen pořádně zamrazí, a jak se říká „ztuhne nám krev v žilách“, ale ve skutečnosti začne pokožka procházet vícestupňovým procesem regenerace. První fáze je zánětlivá. Pokožka v tuto chvíli pracuje na plné obrátky, aby zabránila dalším škodám. Cévy se zúží a krev, která vychází z rány začíná vytvářet sraženinu. Tělo začíná uvolňovat záplavu látek, které spouštějí proces hojení. Specializované buňky vyčistí ránu v průběhu několika příštích dnů. Tělo v této fázi začíná proces takzvané epitalizace, kdy nové kožní buňky vytvoří ochrannou barieru proti bakteriím a také zadrží vodu. Proliferační fáze přichází po několika dnech. V ráně se začínají množit buňky, které produkují kolagen a tím dochází ke zpevnění kůže. Buňky vytvářejí mříž a okolí rány dostává purpurově růžový vzhled a to proto, že dochází k zásobování rány kyslíkem a živinami, takže buňky mohou opět produkovat bílkoviny.

Po dvou až třech týdnech začíná rekonstrukční fáze, náhradní vrstva se stává silnější a získává normální barvu. V průběhu příštích šesti měsíců bude kůže ze 70 procent stejně silná jako před úrazem.

Vlhké hojení – tajemství lékařských profesionálů

I přesto, že většina z nás používá při jakémkoliv drobném poranění nebo říznutí běžné náplasti, které je možné koupit na benzínce nebo v supermarketu, tak již od roku 1962 se začala vyvíjet forma vlhkého hojení.  Profesor Winter dokázal, že rány léčené ve vlhkém prostředí se pokryjí novým epitelem dvakrát rychleji než rány léčené v prostředí suchém s přímým přístupem vzduchu. Výsledky jeho výzkumu byly potvrzeny v roce 1964 v nemocničních podmínkám profesory Hinmanem a Maibachem, kteří léčili těžko se hojící rány.

Bez jizev

Hojení ran, které je založeno na technologii mokrého hojení je nyní již běžně k dostání v lékárnách a není tak nutné navštěvovat odborného lékaře. Pokud chcete co nejvíce urychlit hojení a snížit riziko vzniku jizev, jsou náplasti s technologií vlhkého hojení tím nejideálnějším řešením. Jednou z nejvýkonnějších náplastí v Česku je DuoDerm, která hojí na principu vlhkého hojení a navíc ji seženete ve většině lékáren.

Nejlepší je samozřejmě se nikdy neříznout, ale to je jako kdybyste se při koupání nechtěli namočit. Zkrátka nějaký ten škrábanec nebo jizvička patří k životu každého z nás. Ale když už něco řezaného tak nejlíp plzeňskou dvanáctku.

Líbil se vám článek? Řekněte o něm přátelům: