Kolik jazyků znáš…

… tolikrát jsi člověkem. Aspoň se to tak říká. A je-li to pravda, byl pan Radana odjakživa člověkem jediným, a i o tom jeho známí občas trochu pochybovali. Protože nejednou nevykoktal souvislou větu ani v češtině, a to nejen tehdy, kdy byl v choulostivé situaci s nějakým děvčetem a kdy se to dalo pochopit.
Pan Radana prostě nikdy jazyky neovládal a pradávná čtyřka z ruštiny na jeho totalitním vysvědčení byla spíše důkazem o milosrdnosti jeho vyučujících než o tom, že by něco věděl.

Dlouhá léta totality neměl pan Radana se svým handicapem žádné problémy. Protože to možná pamatujete – z cizích slov se tehdy člověk potkal leda tak s luncheon meatem a bez toho se žít dalo.

Ovšem pak zavládl kapitál a najednou po něm všichni chtěli uvést ne angažovanost a uvědomělost, ale schopnost domluvit se. A v takových chvílích padala kosa na kámen. Protože co zmiňovat, když v hlavě nic není, že?

O práci tak pan Radana vesměs nezavadil, v obchodech kupoval jen pivo, chleba a buřty, na nichž nebyly cizojazyčné etikety, při dotazech na svůj job odpovídal, že jobovek zažil vážně dost, nedostal se ani do nejedné veřejné budovy, protože nechápal nápisy pull, push a open na dveřích,…

A když nedokázal přijít ani na to, čím se vlastně živí jeho dcera s pověstí call girl v night clubu, propadl pocitu bezmoci. Styděl se za sebe a svatosvatě si slíbil, že už s tím vážně něco udělá.

Jenže jedna věc je si to umínit a druhá tak i učinit.

Pan Radana dal na rady leckoho a tak se učil cizímu jazyku třeba tak, že spal s hlavou na slovníku. Aby poté musel vyhledat lékařskou pomoc se zablokovanou krční páteří. Poslouchal cizojazyčné písně a hltal nedabované filmy, ovšem výsledkem bylo jen to, že nevěděl, čemu naslouchá a na co se dívá.

A dokonce na radu svých přátel vycestoval i do cizí země, v naději, že přece nouze naučila Dalibora housti a bude-li pan Radana nucen komunikovat… Jen díky náhodě ho odtud deportovali dříve, než v onom kraji zemřel na ulici hlady.

A pak bác! Chytil a nepustil ho Nepustil. Tedy metoda výuky vyvinutá pedagogem PhDr. Vladimírem Nepustilem, jež mu umožnila v brněnské jazykové škole pod vedením vybraných vysokoškolsky vzdělaných lektorů rychle zvládnout základy vysněného cizího jazyka. A to ne jediného. Netradičně, originálně a vysoce účinně si za využití logického myšlení a aktivního drilu osvojil postupně jazyky tři a s těmito mohl stejně jako padesát tisíc jiných dřívějších studentů této školy posléze procestovat celý svět.

A všichni dědci z jeho rodné vesnice mu dnes závidí. Minimálně to, že má díky svým komunikačním dovednostem snad v každé zemi světa nějakou tu ladylove, Geliebte či maîtresse. A to jenom a pouze díky jazykové škole v Brně.